Ilustrátor, kreslíř, malíř, scénograf Josef Lada se narodil 17. prosince 1887 v středočeské vesnici Hrusice, která se nachází nedaleko Prahy.

Jeho otcem byl Josef Lada (1847 – 1904) a matkou Alžběta, rozená Janovská (1843–1912). Měl ještě tři sourozence – bratra Františka(1870–1929), sestru Antonií (1877–1900) a sestru Marii (1881–1954). Vyrůstal v chudé rodinně venkovského řemeslníka v domě č.p 15. Otec se vyučil ševcem a toto řemeslo také v Hrusících provozoval. Mimo to také měli malé hospodářství, které sloužilo převážně pro vlastní obživu.

Lada začal kreslit ještě dříve, než se naučil psát, a tak po ukončení školní docházky (30. dubna 1901) bylo pro jeho kreslířské umění rozhodnuto, že se vyučí malířem pokojů a divadelních dekorací u p. Petránka na Královských Vinohradech. Po měsíci ale odtud odchází a v roce 1902 nastupuje v Praze do učení na knihaře – zlatiče u Karáska, jehož dílna se nacházela na rohu Ječné ulice a Karlova náměstí. Výuční list Josef Lada obdržel 30. září 1905.

V tento čas navštěvuje večerní kurzy kreslení na pražské UMPRUM u prof. A. Jakesche. Nakonec je v roce 1906 přijat i na denní studium a stane se žákem prof. E. Dítěte a prof. Hofbauera. Po roce na vlastní žádost školu opouští a věnuje se samostatné výtvarné činnosti.

V roce 1905 se seznámil s Hanou Budějickou, se kterou se oženil 18. června 1923 na pražské radnici. Za svědky jim byli spisovatelé MUDr. František Skácelík a Karel Vika. Manželům Ladovým se narodily dvě dcery – Alena (1925–1992) a Eva (1928–1945). Od roku 1925 bydleli v domě na Praze 2 v Ohradní ulici (dnes Ladova ulice), kde měl Josef Lada i svoji pracovnu. Téhož roku se stal redaktorem nedělní přílohy Českého       slova Kvítko z čertovy zahrádky a v redakci zůstal pracovat až do roku 1940. Poté se zaměřil více na volnou tvorbu, kdežto kreslení karikatur do novin a časopisů omezil na minimum. Od roku 1924 se pravidelně vracel do svých rodných Hrusic. Zde trávil se svou rodinou každoroční pracovní léta, která vyvrcholila v roce 1930 rozhodnutím o zakoupení pozemku na stavbu domu.

Ladův výtvarný projev, který je založen na pozorování a vynikající paměti, je svérázný a osobitý. Snad každý pozná na první pohled Ladovu tvorbu. V jeho kresbách ožívá malířovo dětství a rodná vesnice se skromným životem řemeslníků a domkařů, kde čas plyne od jara do zimy mezi prací a drobnými radostmi. Z výtvarných technik používal nejraději kresbu, kvaš a temperu. Jeho doménou byla dětská ilustrace, ale nebránil se ani ilustrovat knihy pro dospělé. Umělcův všestranný talent se projevil i v písemné podobě. Sám napsal a ilustroval řadu knih, z nichž nejznámější je Kocour Mikeš. Byl členem SVU Mánes a SČUG Hollar. V roce 1947 byl jmenován národním umělcem. Zemřel 14. prosince 1957 Praze a je pochován na Olšanských hřbitovech.

Za svůj dlouhý a plodný život vytvořil víc než 15 000 černobílých a barevných ilustrací, z nichž nejpopulárnější jsou ilustrace K osudům dobrého vojáka Švejka. Z volné tvorby nám zanechal přes 550 obrazů. Jeho oblíbenými figurami byl vodník či ponocný. Úplným fenoménem je spojení dvou slov, a to Ladova zima. Jeho dílo je zastoupeno nejen v soukromých, ale i ve veřejných sbírkách, jako je Památník národního písemnictví, Národní galerie Praha, Muzeum umění Olomouc, Oblastní muzeum Praha-východ a jiné. Přispíval do časopisů (Máj, Rašple, Kopřivy, Chuďas, Humoristické listy, Karikatury, …) a novin, ilustroval hudebniny, vytvářel kalendáře, plakáty či ex libris.

Byl autorem výprav, scén a kostýmů k divadelním hrám. Mezi první patřil Strakonický Dudák od Josefa Kajetána Tyla, hraný v roce 1930 v Národním divadle Praha. Naproti tomu posledním počinem byly návrhy pro Dvořákovu operu Čert a Káča, která nebyla bohužel realizována. Oslovila ho i kinematografie. Ještě za jeho života vznikly kupříkladu animovaný film Říkadla (hudba Leoš Janáček, režie Eduard Hofman), loutkový film Osudy dobrého vojáka Švejka (scénář a režie Jiří Trnka) nebo hraný film Hrátky s čertem (režie Josef Mach). O Josefu Ladovi bylo napsáno přes 14 monografií nebo vzpomínkových knih, realizovalo se více než 70 samostatných a mnoho kolektivních výstav jeho děl.